Pokémonové středisko

Hanako Chōseki

Neměla jsem ráda tohle dlouhé zamýšlení Maa, ale snažila jsem se zůstat v klidu a nebýt tolik nervózní, když souhlasil se svou účastí na soutěži, rychle jsem vyskočila zpět na nohy, chytla Maovi jednu ruku a zatočila se s ním v kruhu. Super! Děkuju! Usmála jsem se a pevně držela chudáka Naokiho, kterému se z točení mírně zamotala hlava. Popravdě ani sama netuším, kdy to má začít, asi nám dají znamení, ale nemělo by to trvat dlouho. Potkala jsem takového milého kluka, co je trenérem déle než my, tak mi trochu řekl, jak to chodí a co se bude dít. Jinak můžeš mít s sebou jen jednoho svého pokémona a pokéball dostaneme až tam, prý je nějaký speciální na tyto akce. Zapřemýšlela jsem a nevěděla, jestli říct Maovi o té hlavní odměně, věděla jsem, že tak či tak získá lepšího pokémona jak já, takže mi to vlastně mohlo být i jedno, docela bych mu to i přála. Chyceného pokémona si můžeme nechat a hlavní výhrou je sluneční kámen a finanční odměna, celkem lákavá nabídka podle mě. Řekla jsem a posmutněle se zadívala na skleník. Bude to těžký boj. Bulbasaur! Uhm? Naoki se povzbudivě ušklíbl a zvedl tlapku, že si nemám dělat starosti, překvapivě to celkem pomohlo a já začala nedočkavě běhat kolem Maa...

Jimmy

Jimmy vešel společně s Hebi dovnitř a zařadil se do řady u pultu. Během toho vytáhl své tři pokebaly a prohlížel si je. Vůbec nevěděl co s tím Spearowem. Nechtěl ho, raději by měl Pidgeye. Ten se mu líbil víc a přišel mu užitečnější. Navíc měl tři vývojové stupně a tenhle tupej pták jen dva. A co víc, příbuzní tohohle je právě chtěli roztrhat!
"Heeej, lidičky, dobrá výměna. Spearow ve skvělém stavu! Vyměním ho za jednoho Pidgeye!" rozhlásil hlasitě, aby to slyšel každý cvok v okolí.

Pár lidí zřejmě mělo zájem o výměnu. "Já pidgeyho nemám, ale potřebuju nějakého ptáka na tu chytačskou soutěž, nechceš belsprouta?" zeptal se jeden. "Já jsem v parku chytil celkem pěknou wurmple, nechceš?" řekl druhý. Nějaká dívčina ti nabídla svojí ratatu, další zase "zaručeně úžasného metapoda" ale pidgey žádný. Sestra Joy přišla a zamávala rukama. "Prosím v klidu, pokud chcete měnit pokémony, jde to i bez toho řvaní, máme tu nemocné pokémony" řekla

Rachel "Hebi" Allene

Jimmy šel celou dobu za ní takže se právě teď také nacházel v pokécentru. I hned začal vyvolávat Spearowa. Rachel docela zajímalo kam se poděl Wally. Někteří se ozvaly, ale že by měl někdo Pidegye, tak na to to nevypadalo. Dívka podala sestře Joy pokémony a poté je s "díky," přijala zpět. Teď jí, ale zajímalo kde se dá zapsat na tu soutěž, protože na ní chtěla. "Půjdeš se taky zapsat?" Prohodila k Jimmymu s menším úsměvem a rozhlédla se. Počkala na odpověď a poté se pomalu rozešla k okénku kde stála Chansey..

Wally vešel do pokémoního centra, nikdo přesně netušil, kdy se od vás oddělil, ale teď dorazil. Fronta se rychle krátila, hlavně proto, že už oprvdu bylo takříkajíc za 5 minut 12. Nakonec ti, kdo se chtěli zapsat, dostali přiležitost se zapsat. Informace které dostali byli zhruba takové:
Turnaj začně přibližně za hodinu ve skleníku, každý si s sebou smí vzít jen 1 pokémona, zbylé musí nechat v pokécentru. Po vstupu do skleníku dostanete všichni jeden pokéball určený k chytání broučích pokémonů. Je možné chytit a opět vypustit libovolný počet pokémonů. Tedy pokud chytíte weedle a pak potkáte parase a budete chtít jeho, tak můžete weedle vypustit zpět do přírody. Je zakázané krást si pokémony (tedy chytit některého, se kterým bojuje někdo jiný) a je zakázáno bojovat mezi sebou....

Hanako Chōseki

Až za hodinu? Pronesla jsem otráveně a zklamaně si povzdychla, najednou mě něco napadlo, i když to byl absolutně ujetý a nevhodný nápad, který bych nejraději hned zapudila v hlavě. Pojď se mnou, Mao. Usmála jsem se, chytla Maa za ruku a protáhla ho skrze dav ven před středisko až někam mimo zvědavé pohledy ostatních trenérů, měli jsme kupu času, takže jsem toho chtěla využít a zjistit pár věcí ohledně Maa, například to- Mao-kun? Můžu něco zkusit? Můj Naoki prvně příliš nechápal, co se mi honí hlavou, ale jakmile jsem se zastavila a položila ho na zem, tak se jen ušklíbl a odťapkal o kousek vedle. Víš, tohle jsem vždycky chtěla zažít alespoň jednou. Přiblížila jsem se k Maovi na těsnou vzdálenost, na kterou by mohl být už zvyklý, no moc jsem s tím nepočítala, moje tváře téměř okamžitě změnily barvu na červenorůžovou a já pohledem až příliš často uhýbala mimo Maovi červené oči. Uhm... Eh... Zata...Zatancoval by jsi jsi uhm... se mnou? Moje rty očividně vykázaly službu, protože mi skoro nebylo ani rozumět, jak jsem šeptala potichu. Je to kravina, já vím a pochopím, když nebudeš chtít, jen jsem myslela, že uhm... Nedokončila jsem větu a smutně se zadívala na zem, začala jsem cosi dělat s rukama na uklidnění, ale moc to nepomáhalo, Naoki mezitím bedlivě sledoval Maa, protože mu stále nevěřil tolik jako já, a tak si na něj dával dobrý pozor...

>> Město ( Hanako & Mao + pokémoni )

>> Mesto

Mao

Došiel do Pokemonového strediska... Hovoril si že radšej teraz nebude strácať čas aby nezmeškal súťaž, takže sa posadil na nejakú voľnú pohovku/stoličku, niečo čo tam bolo a nebolo to obsadené a zároveň tam bolo miesto aj pre Hanako... Dúfal že si s tým začiatkom pohnú... Zatiaľ sa opäť zabral do študovania Pokedexu, aby sa zas tak moc nenudil.

Hanako Chōseki

Za krátko jsem dorazila z města i já, spíše tedy dohopsala jako nějaká šťastná školačka, která jde právě domu s pořádnou kupou jedniček, rychle jsem vyhledala Maa, který kdesi seděl a díval se do svého pokédexu jakoby tam něco zkoumal. Snad nebude vadit, když si k němu nenápadně sednu. A pojem nenápadně jsem vzala opravdu vážně, sic z toho nakonec vznikla komedie, zahrála jsem si na ninju a rychlými pohyby z místa na místo jsem se přesouvala blíž a blíž k lavičce, na kterou během sekundy zasedla a posadila si svého Bulbasaura na klín. Naoki si spokojeně lehl a nechal se mnou drbat na hlavě, nechtěla jsem Maa moc rušit a už rozhodně ne se vracet k tomu, co se stalo tam venku, beztak by mi za to akorát vynadal, takže proč to dál řešit vlastně, nechala jsem to být, tak jak to bylo a raději se věnovala svému Naokimu, který si tohle rozmazlování zasloužil.
Najednou mnou projel dosti divný pocit, který mi hlásil, že je něco sakra špatně, v tu chvíli mi Naoki šlahouny přihrál můj pokédex, na kterém jsem okamžitě najela na portál pro trenéry, kde se dočetla, že soutěž v chytání broučích pokémonů bude začínat za několik minut. Mao, pojď'! houkla jsem jeho směrem, párkrát ho zatahala za oblečení, aby se konečně zvedl a posléze jsem ho chytla za ruku a běžela s ním rovnou ke skleníku...

>> Skleník ( Hanako &Mao + pokémoni )

Rachel "Hebi" Allene

Dívka si všimla Wallyho, který vešel dovnitř, a proto na něj krátce kývla hlavou. Řada se začala pomalu krátit, a díky tomu se brzy dostala řada i na ní samotnou takže se konečně mohla zapsat. Dívka poté co získala ony papíry se přesunula k volné židli na kterou si sedla a začala si pročítat vše co v oněch papírech bylo. Jen jednoho pokémona? Zamyslela se na chvíli. Hned byla rozhodnutá koho si vzít. "Char," prohodila si pro sebe tiše s menším úšklebkem. Ano, to je ten správný pokémon na chytání broučích pokémonů. Rychle si dočetla i ostatní pravidla. Pro jistotu si je přečetla ještě jednou, přeci nechtěla, aby něco pokazila. Začínala se těšit čím dál tím více. Pohledem zabloudila k Jimmovi.

Jimmy

Jimmyho pokemoni byli vyléčeni, avšak žádný trenér ve středisku neměl na výměnu Pidgeyho, což ho trochu zklamalo. Všechny nabídky tedy odmítl s mírnou omluvou a pak začal přemýšlet co s onou soutěží. Nakonec zavrtěl hlavou. "Ne, já se nezúčastním. Pak si tě najdu," pronesl k Rachel, přičemž se s ní následovně rozloučil a rozešel se pryč.

>>> Někam do mimoprostoru

MH: Okej, oficiálně si teď dávám herní pauzu, viděl bych to tak do konce ledna, kdy proběhne klasifikace na pololetí. Pak se zase přidám.

Hanako Chōseki

Téměř na pokraji zhroucení jsem doběhla do střediska, plácla sebou o pult a chvíli jen tak nečinně ležela, přičemž se ze mě kouřilo jako z dýmovnice. Najednou jsem zvedla hlavu a na stůl vyskládala všechny své tři pokébally a vedle nich položila Naokiho. "Prosím tu nejlepší možnou péči." zabručela jsem, ale naštěstí mi bylo do určité míry rozumět. Jakmile si někdo vzal mé pokémony, sjela jsem po pultu na zem, hlasitě oddychovala a hledala něco k snědku...

Sestra sedící v pokémoním středisku se na tebe podívala na oko přísně. "My poskytujeme jen tu nejlepší možnou péči." řekla a podala pokébally i s pokémonem své asistence - chansey. "Vy se zatím posaďte támhle ke stolu a počkejte, nemělo by to trvat dlouho a vaši pokémoni budou zase jako noví. " zasmálal se a odešla za svojí asistentkou.

Hanako Chōseki

Jak mi poradila sestřička, odplazila jsem se po neúspěšném hledání jídla na židli, kde se natáhla a snažila se alespoň částečně sebrat síly. Na chvíli jsem zavřela oči a představovala si hromadu sladkého jídla, melounů, jahod, malin, hruštiček, borůvek, bylo to krásné, natolik krásné, že jsem z toho až usnula. Zatímco mi tekla slina po rtech dolů směrem k bradě, spokojeně jsem si mlaskala a užívala si potěšení, které mi má fantazie poskytla...

Probralo tě až lehké dloubnuté. "Chansey?" zeptal se tě pokémon, který do tebe rejpal. Když se nedočkal odpovědi rejpnul tě znova. "Chansey? Chansey?" zeptala se znovu a položila před tebe talíř s bramborami a volským okem. Nebylo to nic extra, ale vonělo to hezky. Kromě toho se na stole před tebou válely všechny tvoje pokébally. Zřejmě byli všichni už zdraví

Hanako Chōseki

Z mého sladkého snění mě neprobudily šťouchance, nýbrž líbezná vůně teplého jídla, jako nějaký démon jsem rychle otevřela oči a namířila je na volské oko a brambory, ze kterých se ještě mírně kouřilo. "DĚKUJI!" hekla jsem a okamžitě se pustila do jídla, absolutně mi v tu chvíli nevadilo, že jsem si právě částečně popálila jazyk, hlavní bylo, že jsem měla čím utišit svůj kručící žaludek. Popadla jsem své pokébally, vrátila talíř na pult a plně nabitá novou energií z výborného jídla jsem se rychlejším krokem vydala do obchodu, který jsem již akutně potřebovala navštívit...

>> Pokéobchod Zeleného města

Jimmy Storm
>>> Lávové pole

Jimmy, nejspíše i s Wallym, se dostavil do pokecentra, kde ihned zamířil k sestře Joy. "Dobrý den, mohl bych poprosit o péči pro pokemony a případně nocleh?" optal se slušně a začal vyskládávat 4 pokebally, ve kterých nejspíše chrněli pokemoni.

Sestra Joy ti vyšla naproti. "Dobrý večer, o vaše pokémony se postarám ale neposkytujeme tu ubytování, to musíte jít do ubytovny. Je kousek níž po ulici. " řekla. Převzala si od tebe všechny tvoje pokémony a odešla s nimi někam dozadu. Mezitím ses mohl posadit a čekat...
Joy se vrátila za chvíli. Usmála se. "Vaši pokémoni jsou v pořádku..." řekla