Město

Modré město stojí na úbočí hor a je to jedno z větších měst. Na jeho severní straně je taky velké jezero, které je navštěvovaným rekreačním střediskem. Ve městě žije spousta rybářů, kteří jsou ochotní se podělit o své znalosti a hlavně příběhy.

Rachel "Hebi" Allene

<< Pokécentrum

Vyšla jsem z pokémonového střediska s úsměvem na tváři. Chvíli jsem jen postávala před onou budovou, protože jsem nevěděla kam bych měla jít. A hlavně, bylo tady pořád mrtvo. Nakonec jsem se prostě rozešla nějakým směrem a světe divse došla jsem až k velkému jezeru. Bylo nádherné a mě zajímalo zda se tam může plavat.. Sice na to už bylo pozdě, ale zítra byl taky den, ne? Výhled na tu vodu mě vážně fascinoval, že jsem málem zapomněla, že je tady všude tak mrtvolně ticho. Vážně, co se to s tím městem děje?

Ve městě svítilo mnoho světel. V oknech si sem tam viděla siluety lidí. Jen venku nebyla ani noha. Možná to bylo divné, ale kdo mohl tušit, zda to v tomto městě nebylo zcela normální. Nicméně pohled na jezero byl uklidňující. Sem tam se objevila vlnka, jak klidnou hladinu rozčísl magicarp, jen aby ihned zmizel zase pod hladinou. Nicméně bylo to tu velice klidný.
"Pěkný co?" vyrušil tě hlas. Všimla sis, že jen kousek od tebe sedí nějakej klučina

Rachel "Hebi" Allene

Za tu chvíli jsem si na mrtvolně vypadající město zvykla. Dokonce i na ten klid takže když na mě někdo promluvil, pěkně jsem se lekla. Vytřeštěnýma očima jsem sledovala sedícího klučinu. V tuto chvíli jsem doufala, že to není nějaký duch, protože bych přísahala, že tam před chvílí neseděl. Vážně. Vždyť jsem se na to místo před chvílí dívala. Po chvíli mi došlo, že mi klučina položil otázku, na kterou asi čekal i odpověď. "Je to nádhera," přikývla jsem poté trochu zdrženlivě. Ne, že bych se ho nějak bála, nevypadal moc nebezpečně, ale i nadále se mi zdálo jeho objevení zvlášntní.

Klučina se usmál. "Modrý město je fakt super, ale takhle v noci je tu hrozně mrtvo. Divný co? Díky tomu je tu ale klid... a u jezera je fakt moc hezky i v tuhle hodinu." řekl. Sehnul se a sebral ze země plochý kámen. Hodil s nim o hladinu a udělal několik žabek. Hladina jezera se zase hodně rychle ustálila...

Rachel "Hebi" Allene

Sledovala jsem chlapce ostražitě, skoro jako kdyby se měl každou chvílí vypařit. Nakonec jsem se však usmála a trochu se uvolnila. "Na takové mrtvo nejsem zvyklá," pronesu po chvíli trochu zamyšleně. Vážně, v našem městě to docela žilo i v noci. "Dá se vněm plavat?" Vyplivla jsem konečně otázku, která už mě nějakou dobu pálila na jazyku. Vážně, plavat bych moc chtěla.

"No jo... každý město má svoje zvláštní zvyky... a jo plavat se tam dá. Je to celkem bezpečný. Teda přes den. V noci bych to asi neriskoval. Ale žijou tam nějaký pokémoni. Ale asi hlavně magicarpové a ty nebezpečný zase tak moc nejsou..." řekl a pokrčim rameny "Ty asi nejsi zdejší co? Jako na ostrově..." zeptal se na trochu netaktní otázku

Rachel "Hebi" Allene

Bylo skvělé, že se v jezeře dalo plavat. Sice jen přes den(tedy podle všeho), ale i tak to bylo úžasný. Už jsem se nemohla dočkat dalšího dne, protože jsem byla rozhodnutá zdejší vodu vyzkoušet. "Ne, nejsem zdejší. Narodila jsem se a vyrůstala jsem v Pallet Townu," odvětím na chlapcovu otázku s menším úsměvem. Pořád jsem tak nějak myšlenkama u vody a plavání, což způsobilo, že jsem se začala různě uculovat. Hold jsem vodu měla ráda. "Proč se ptáš?" Zeptám sse po chvíli dívajíc se z vody na chlapce.

"No, slyšel jsem, že konečně připluli první trenéři z celého světa. Čekal jsem kdy konečně nějaký dorazej do našeho města. Přej už jich tu pár bylo ale všechny jsem prošvihl... takže ty jsi první kterýho jsme potkal..." řekl a utřel si noc do rukávu. "Asi tu teď bude mnohem veselejc." dodal.

Rachel "Hebi" Allene

"Jo tak to jsme mi. Divím se, že jsi na některé ještě nenatrefil. Vylodilo se nás docela dost," zazubila jsem se vesele, ale zase jsem byla polichocena, že jsem první cizí trenér, který ho potkal. "No to opravdu bude," přikývla jsem poté s úsměvem. "Hele nevíš kde se dá tady ubytovat?" Zeptala jsem se následně chlapce. Věděla jsem, že tady nějaké ubytovny jsou.. Ale kde to jsem si netroufala odhadnout, zvláště takhle pozdě.

"No jo, ale sem jich zatím moc nedošlo, asi jsou to loudové... " řekl a pokrčil rameny. "Jasný, jsou tady ubytovny, nejsou ani tak daleko. Pokud chceš ukážu ti, kde jsou." nabídl se. Město se ale nezdálo tak velké, nebylo nepravděpodobné, že bys je byla schopná najít i sama, kdyby bylo potřeba. "Ale zatím tam moc živo nebylo. Ten hlavní nápor trenérů se čeká zejtra a pozejtří... alespoň to říkal táta... " dodal

Rachel "Hebi" Allene

"Tak pro ně je teď hlavní pochytat nějaké pokémony, proto se tak loudají," pousměju se vesele a pokrčím rameny. Taky bych klidně nějaké pokémony ještě chytala, ale zatím mi ty, které jsem měla, stačili. "Budu moc ráda, děkuju," kráčela jsem si to vedle chlapce. Město sice nevypadalo veliké, ale já bych se podle všeho ztratila. "Hm, tak to abych zítra vstala co nejdřív, abych se dostala jako první ke stadionu. I když přemýšlím, že se tady ubytuju alespoň tak na den dva," prohodím po chvíli trochu zamyšleně. Chtěla jsem tady chvíli počkat, kdyby se tady náhodou objevil Jimmy.

Chlapec tě doprovodil až k ubytovně, která opravdu byla velice blízko. "Fajn, tak tady to je. A pokud půjdeš zejtra na stadion tak budu fandit. Určitě to bude parádní souboj. " řekl ti ještě pár povzbudivých slov. I ve tmě jsi viděla stadion, protože měl obrovský svítící pokéball na střeše. No, alespoň jsi ho zítra nemohla minout...