Město

Tmavozelené město je město, vystavěné z části v Tmavozeleném Lese a nedaleko bažiny. Je to jedno z největších měst na ostrově, byť zdaleka ne největší. Nachází se zde stadion Pokémonové ligy. Je tu obrovský obchodní dům, patrně největší na ostrově a také knihovna.

Aurel

<<< cesta 21.

Přestala si uvědomovat, že s sebou má nějaký ten doprovod a vrhla se do chřtánů prvního řádně navštíveného města. S úžasem hleděla na každý dům, ať už byl sebeobyčejnější. Připomínala tak trochu malé dítě, naštěstí, nebo spíše na neštěstí to nemohli Haruzen či Nax vidět, neboť se jim opravdu chválihodnou rychlostí ztratila v uličkách. Docela jistě na okamžik z hlavy vypustila i to, že měli jasně danou první zastávku zde, teď měla mysl jen pro vnímání nového prostředí a že ho bylo požehnaně.
Už nějakou dobu stála na jednom místě a nespouštěla oči z knihovny, která se v celé své kráse nekráse tyčila nad ní. Už nevypadal tak uchváceně, přesto se zdálo, jako by takové knihovny výdala jen v televizi. Otočila se a rozhlédla kolem. Je to tu docela jiné, než doma, poznamenala si v duchu. A to byl ten správný moment, aby jí docvaklo ještě něco. Oči se jí na chvíli do široka rozevřely. Kristepane, zaúpěla si pro sebe a hnedle se začala mnohem nenápadněji proplétat mezi lidmi. Pokoušela se zjistit, kde že to ty dva trenéry své společníky vlastně zanechala, ale seč hledala hodnou dobu, tak marně. Na to jí vytanula na mysl další věc. Jistě, středisko! Tušila, že tam by je mohla najít, ale teď se tu rázem vyskytl další problém. Ale kde může být?

--> Route 21.

Nax doběhl někam do města, začal se rozhlížet sem a tam, sice v klidu, jako to měl ve zvyku, při čemž oddechoval, nevěděl prostě kam by měl běžet dále, aby našel pokémoní středisko. Aurel a i Haruzen se mu ztratili, v tomto velkém a pěkném městě, ještě aby ne. Zastavil nějakého pána, který procházel okolo a zeptal se: "Dobrý den, nevíte, kam by jsme se měl vydat, abychom se dostal do toho pokémoního střediska?" Začal se rozhlížet sem a tam, jako předtím a čekal, jestli nezahlédne nějaký nápis či prostě něco, co by ho upoutalo dostatečně na to, aby poznal středisko pro pokémony, při celém tomhle procesu čekal, jestli mu ten dotyčný pán odpoví. Měl přeci jen na sobě jak Torchica, tak i toho méďu.

Chlápek tak nezaujatě zvedl obočí. "Pokémonové středisko? Kousek dál po ulici, a pak doleva... nejde to minout..." řekl chlápek. Zřejmě byl trochu zaraženej, možná jen překvapenej. Nicméně ukázal na kulovou střechu, která byla vidět v dálce. "To je ono..." dodal

Nax se v danou chvíli kdy se dotyčný rozpovídal díval jen na něj, s klidným výrazem na tváři ho vyposlechl a pak jednoduše řekl: "Děkuji." Zrychlil krok tedy směrem, jaký mu ten pán řekl a již viděl kulovou střechu, na kterou ukazoval. Přešel pomalu do běhu a cestou ještě pohladil Torchica, aby to ještě vydržel... i když nevypadal, že by mu něco bylo, ale protože dnes si toho zažil poměrně dost, jednoduše chtěl být Nax opatrný, aby se mu časem toto zranění třeba nevrátilo v nejnevhodnější chvíli. Když byl před budovou, krátce se na ni podíval jestli je to vážně ona a vlezl dovnitř.

--> Pokémonové středisko

Haruzen Shizaki

Ani nestačil mrknout a stál sám. Jak Aurel tak Nax zmizli, ale u Aurel věděl alespoň jakým směrem šla u Naxe ho to ani nezajímalo. Pomalu jsem se vydal hledat Aurel, a při tom jsem se snažil najít i pokemoni středisko, abych potom až jí najdu nemusel hledat i to. Míjel jsem fakt obrovský obchod. Hledal jsem už docela dlouho a Aurel nebyla zrovna vysoká, ale mrňous to taky nebyla jediné co na ní bylo výrazné byli její šedostříbrné vlasy, které jsem viděl trčet před knihovnou. Neviděn jsem se proplížil za její záda chňapl jí za ramena se slovy Zabijůůů těě .

Aurel

Bloudila městem a zdálo se jí, že je jako v nekončícím bludišti, protože už se zase objevila před tou knihovnou, kterou před několika minutami odbdivovala. Prosebně na ni pohlédla, jako by jí žádal o pomoc. Není snad knihovna studnicí moudrosti? Během své němé prosby si vůbec nevšimla, že k ní zezadu přišel Haruzen. Až, když jí čapnul za rameno, ani nemusel nic říkat. Hbitě, zcela instinktivně se otočila s rozpřahem, aby se útočníkovy vymanila ze sevření, takže mu jedno vrazila. Nebyla to sice moc silná rána, ale i tak to muselo bolet. Uskočila a všimla si, koho to vlastně praštila. ,,Kristepane, Haru! Co tady blbneš?!" hlesla vyděšeně a zároveň překvapeně. Navzdory jejímu výrazu však byla moc ráda, že narazila konecně na tu známou tvář, po které pátrala. ,,Jsi v pořádku?" zeptala se Haruzena opatrně, při čemž se rozhlédla. ,,Nax s tebou není?" pokládala otázku za otázkou. ,,Musíme najít středisko," připomněla mu jejich první úmysl po vstupu do města, jako by snad nebyla jediná, kdo to vypustil z hlavy.

Haruzen Shizaki

"Plesk" jediné co jsem slyšel a cítil. Držel jsem si rudou tvář od lepáka, kterého jsem dostal od Aurel.. Jsem v pořádku.. Nax zmizel stejně jak ty, ale vůbec nevím kam. Ještě chvíli si držel tvář a na poslední věc kterou mu Aurel řekla jen kývl na souhlas. Drž se mě těžko se hledáš. Vydal se hledat středisko a hlídal si, aby Aurel byla furt někde poblíž. Docela veliké město, nemyslíš ? Asi nám chvíli zabere než to středisko najdeme.. A Nax ten už tam nejspíš bude. Bloudil mezi budovami a hledal středisko, chvíli se mu zdálo jako by bloudil v kruhu.

Aurel

,,O tom by se dalo diskutovat," poznamenala k tomu, jak špatně se prý její maličkost hledá. To jí se zdálo, že ti dva, tedy Haruzen a Nax, jsou neviditelní mnohem víc, než ona. Ale nestála o nějaké dohadování, zvláště pak proto, aby zase neopustila od jejich cesty k danému cíly.
Když kráčeli ulicemi, Aurel se rozhlížela všemi směry, jak to měla ve zvyku. ,,Hm..." vydala ze sebe jako souhlasnou odpověď k rozloze města. Byla příliš ponořená do svých myšlenek, na to, aby k tomu řekla něco víc. Už tohle byl úspěch. ,,Určitě to bude nějaká na pohled odlišná budova od ostatních. Možná... nebude vypadat stejně jako ta v Bílém přístavu?" mluvila si cosi pro sebe, avšak dost nahlas. Stejně bylo těžko poznat, jestli na to čeká nějakou rekci "z venčí".

Haruzen Shizaki

Nějak sem ignoroval tu poznámku Aurel a dále hledal středisko, které jak potom řekla Aurel musí být nějak odlišné od ostatních budov a měl by tam být i nějaký nápis. Koukal jsem doprava, doleva, před sebe, za sebe, nahoru i dolů, ale po poke středisku jako by se slehla zem. Jsem asi totálně slepý nebo nevím. Bohužel pro nás oba bylo velice důležité poke středisko velice důležité a Nax ten už nejspíše nadobro zmizel, ne že by mi to vadilo, ale mohl nám ještě ukázat kde je to středisko a až pak zmizet.

Aurel

Měla jisté podezření, že se pohybují v kruhu. Nebylo přec možné, aby takovou dobu hledali a nemohli najít něco tak do očí bijícího. Proto se na chvíli zastavila, aby mohla z místa prohlédnout celé okolí. Už už ztrácela naději a jejich jedinou možností se zdálo, že se budou muset optat kudy kam, aby tu nebloudli do nekonečně. Jenže jak si Aurel vyhlédla osobu, která by jí ani za krátké zdržení nemusela proklínat, už jí nepotřebovala, neboť za ní spatřila onu hledanou budovu. Bez vydání hlásky přiběhla k Haruzenovi. ,,Tam!" ukázala po sléze na středisko, už dál nemarnila čas a rozešla se k němu, nebo spíše do něj.

>>> pokestřediško

Haruzen Shizaki

Nevěděl jsem kudy mám jít začínal jsem být bezradný. V jednom městě jedna budova a já jí nenajdu !!! Aurel mi někam zmizla, ale tušil jsem že bude někde blízko mě jen jsem jí hnedka nezahlídl. Po chvílí bádání a rozmýšlení ke mě přiběhla a ukazála na středisko, které bylo tak blízko a přitom tak daleko. Chytl jsem se za hlavu a uličkou hanby jsem se s ní vydal ke středisku.

>>> Pokestředisko

<<< Pokémonové středisko
Jako první ze střediska vyběhla Tashu následována svou novou trenérkou. Jenže Nidoran se běželo lépe než Madelynn, protože ta běžela i se svými věcmi. Nakonec se, ale Tashu zastavila, protože ve městě byla úplně ztracená a netušila kudy by se mohla dostat zpět do lesa. "Konečně jsi se zastavila," prohlásila udýchaně dívka a mírně se pousmála. Takhle jí prohnat. "Nido," prohlásila zklamaně když zjistila, že jí ta fialovlasá dívka pronásledovala. "Pojď se mnou," prohodila dívka a mrkla na modrého pokémona. Poté se rozešla směrem k jedné z laviček na kterou se posadila, věci položila vedle sebe. Tashu se posadila dolů přední přičemž čekala co Fialovlasá vymyslí. Madelynn vyndala svou kytaru a začala na ní hrát přičemž začala broukat onu melodii. Nidoran se na ní dívala. Docela se jí to líbilo..

Pár trenérů co procházelo kolem se na chvíli zastavilo, ale nikdo na dlouho, všichni jen procházeli kolem. Nakonec se u tebe ale zastavila mladší trenérka, mohlo jí být nanejvýš 14. "Ahoj, nechceš mi pomoct? Já jsem byla na stadionu, ale mám jenom jednoho pokémona a tak nemůžu zápasit, ale prej si můžu najít nějakého partnera a dát si s trenérem souboj 2:2, jenže mi nikdo nechce pomoct..." zeptala se. Asi se trochu styděla, ale zřejmě jsi nebyla první, koho se zeptala...

Madelynn vyhrávala dále na kytaru. Nidoran se to líbilo a ostatní trenéři se na chvíli zastavili, aby si to poslechli. Sice po chvíli pokračovali dále, ale to fialovlasému děvčeti vůbec nevadilo. Nakonec ale dívčina hrát přestala, protože jí to přestávalo bavit. Kytaru tedy uklidila zpět do pouzdra a poté jí opřela o lavičku. Zničeho nic u ní někdo promluvil, a proto pozvedla hlavu a s úsměvem se podívala na děvče, které na ní mluvilo. "Ahoj. No klidně ti ráda pomůžu," odvětila s pokrčením ramen. Bylo jí to totiž vcelku jedno. Rychle ještě sebrala pokéball a vrátila do ní Tashu. Ještě si musela promyslet zda si zvolí Mudkipa nebo Nidoran. No, nakonec se rozhodla, že si pokémona zvolí až budou na tom stadionu "Tak jdeme?" Zeptala se ještě a rychle sebrala své věci.

"Opravdu? Díky!" vyjekla dívka a radostně zatleskala. "Jinak já se jmenuju Nagomi, jak se jmenuješ ty? Ale opravdu moc děkuju za pomoc, já totiž nejsem moc dobrá trenérka, zatím, ale jsem si jistá že se zlepším" představila se ještě a pak vyvolala svého pokémona. Na zemi se zhmotnil torchic, ale byl nějaký menší než normálně. Za to ale velice živej, začal ihned skákat kolem

"Jo doopravdy," prohodila dívka s pokýváním hlavy. "Já se jmenuji Madelynn. A doopravdy nemáš zač. Bude to skvělá zkušenost. Určitě se zlepšíš," pokývala fialovlasá hlavou a zazubila se. Následně Nagomi vyvolala svého jediného pokémona. Měla Torchica. "Nevíš jaké pokémony má trenér stadionu?" Zeptala se prohlížejíc si ohnivého tvorečka. Byl menší než ostatní, ale o to živější. "Já mám Mudkipa a Nidoran. Teď přemýšlím o tom, kterého si zvolit," dodala s menším úsměvem a pokývala hlavou.

Haruzen Shizaki

Vyšel jsem ven do rušných ulic města. Hned jak za mnou vyšli mí kolegové snažil jsem se porozhlídnout po nějaké cestě dál. Ehm... Vy víte kudy do dalšího města ? Předpokládám že ne. Takže se budeme muset někoho zeptat. Začal jsem se rozhlížet po někom koho by jsem se mohli zeptat. Jediný kdo my padl do oka byly dvě dívky, obě vypadaly že jsou přibližně stejně staré jako já. Musím chytit dalšího pokémona !! Dva jsou málo.

--> Pokémonové středisko

Naxther se následně postavil vedle dotyčného Haruzena a odpověděl mu: "Ne, nevím kudy do dalšího města. Ale mapa by měla být v tom pokédexu, ne?" Vytáhl ho a začal nějak zkoumat, jestli tam něco bude. Přesněji to věděl tak, že mu to buď někdo řekl, či... to někde zaslechl, ale kdo ví. Jednoduše tomu předtím nedával tak valnou váhu, takže mu to bylo jedno. Tudíž to začal zkoumat a jen si pohledem hlídal Haruzena a Aurel, aby mu neutekli.

Nagomi se trochu zamyslela. No, vlastně si nejsem úplně jistá, co vlastně má, ale slyšela jsme, že to že je tohle město zelený nemá žádnej vliv na to, jaké pokémony má trenér, takže travní asi nebudou. řekla celkem vážně. Velice brzy se před vámi objevila velká budova stadionu... (viz sekce stadion)

Aurel

<<< Středisko

Cestou nic už neříkala, jen se rozhlížela, sotva vyšla se svými společníky ven. Nevěnovala jim přílišnou pozornost, ale když se Haru zmínil o tom, kdo zná cestu dál, zpozorněla. Těkala tázavě pohledem z jednoho hocha na druhého a vyčkávala napjatě, co bude. Nax celkem rychle s něčím vyrukoval, ale jelikož v tomto oboru byla Aurel naprosto nezdatná, jen dál nečinně přihlížela a čekala, co on z pokedexu vyluští.

Nax Kioshi

Sám o sobě si nevšímal chvilku vůbec okolí, krom těch dvou a Torchica, který s ním cestovali. Vytáhl si z pod jednoho ze svých svršků a chvilku zkoumal dotyčný zmiňovaný pokédex. Následně ho zaklapl a zase si ho důkladně uložil do svého "pláště" a ukázal jedním směrem, přesněji do jedné ulice, k čemuž záhy dodal: "Tudy a budeme pokračovat. Měla by nás vyvést z města opačným koncem, než jsme sem došli." Sarkasticky se pousmál a čekal, až dotyční dva vyrazí, aby je mohl následovat.

Haruzen Shizaki

Sledoval jsem Naxe při práci s pokedexem, ale nějak mě to moc nezajímalo. Nax ukázal směr, který je podle pokedexu ten správný. Ok neměli bychom tu otálet a vyrážíme. Vydal jsem se tedy dál. Tak co jakého pokémona by jste si chtěli chytit dále ? Byl jsem již nedočkaví na další přírůstek a chtěl jsem znát i pocity ostatních, přeci jenom s nimi hodlám nějakou dobu zůstat.

Aurel

Za nedlouho se dozvěděla, tedy oni všichni, tedy ona a Haru se dozvěděli od Naxe, kudy se mají vydat. Cesta byla jasná, on sám to ten hoch s pokedexem věděl nejlépe, proto si ho nenápadně Aurel prohlížela a snažila se přiját na to, proč nevykročil první. Vždyť on celou cestu viděl, on by je měl vést. Jeho výsady se však chopil velice akčně Haruzen, takže i když to Aurel nedopřálo klidu, vykročila též v jeho stopách.
Mlčky doprovázena těma dvěma, pohled sledující zem. Někdy vzhlédla, aby se poohlédla po okolí a ujistila se, že Haru s Naxem jsou pořád tu. Při čemž jednou se takhle Haru na něco tázal, což alespoň na chvíli dívku odvedlo k jiným myšlenkám. ,,Jakého?" tázala se spíše sama sebe a obrátila pohled vzhůru. ,,Myslím, že je to jedno, stejně je minimální možnost, že by se dotyčný pokemon přede mnou záhadně zjevil," objasnila, čímž vlastně ani neodpověděla, ale nemusela nad tím tak složitě dumat.

>>> cesta (jejíž číslo si nepamatuji, ale mělo by být nejvyšší)