Merridale city

Sestra Joy se zamyslela. "No, problémy s Pokédexy nejsou moje specialita... ale mohu vás spojit s laboratoří, jsem si jistá, že ti vám poradí bez problémů." řekla a ukázala na videotelefon, který byl jen kousek od vás. Chansey mezitím zmizela za rohem, takže si snad Lena mohla oddychnout. Kromě vás bylo Pokécentrum prakticky prázdné. Jen nějaká slečna seděla kus od vás a dělala něco na svém telefonu...

Rika Hearst

Takže sestra Joy nic nevěděla. No ale za to jim nabídla spojení s profesorkou. "To by od Vás bylo laskavé. Děkujeme." odvětila jí na to Rika. Ten videotelefon jí zároveň připomněl, že by měla zavolat domů, aby si maminka mohla oddychnout, že se nikde jejich loď nepotopila. Důvod, proč Rika řešila tu věc s pokedexy, byl hlavně ten, že chtěla mít jistotu, že se jim nestane to samé, až ho budou nejvíce potřebovat.

Vance Rayn

Inu, znova Rika pronesla tak nějak všechno, co bylo potřeba pronést, takže Vance zase jen přikývl. Takhle musel vypadat spíš jako takový spokojený důstojník Riky, než její kamarád na cestách, ale..prostě jen neměl co dodat. zato se těšil, až zase uvidí Profesorku, i když to vůbec nebylo dlouho, co ji viděl naposled. Zajímalo ho, jestli tam něco nového..jestli ji už Aroni sežrali loď, nebo tak. Nedivil by se. Na to, jak velká technologická ramena profesorka dělala, tak bylo zřejmé, že to s tím až tak slavné nebude.

Eileen "Lena" Rivets

"CO?!" vyhrkla, když na ni Jimmy promluvil. Když si ale uvědomila, že Jimmy není žádný růžový vajíčkový pokémon se zástěrou (pokud tu nebyl inkognito), rychle se uklidnila a narovnala. "Simtě," prohodila podrážděně a založila si ruce na prsou.
Když už byla konečně i duchem zpět s ostatními, všimla si, že se bavili o.... neměla tušení o čem, ta důležitá část ji unikla. A tak jen těkala trpělivě pohledem z jednoho na druhého, jako by čekala, až někdo řekně něco, z čeho bude moct pochopit situaci. Zatím to vypadalo na nějaký telefonát. Super, další technologie.

Jimmy Storm

"No, že jsi tak koukala na tu Chansey. Zdála si se být mimo," pronesl směrem k Leně a trochu se pousmál. Možná jí fascinovali růžoví pokemoni. Nebo tak něco. No, každopádně, teď jim nezbývalo nic jiného než čekat na další pomocníky na telefonu. Well, co víc k tomu napsat, že.

Sestra Joy vytočila na telefonu nějaké číslo a nechala vás u toho. Poodešla kousek stranou, aby nerušila. Po chvíli vyzvánění se na obrazovce objevila hlava asistenta profesorky, Lena ho znala jako pana Tužku, ostatní ho nikdy neviděli.
"Uhm... copak pro vás mohu udělat?" zeptal se a promnul si svůj legrační knírek. Vypadal, jako kdyby ho někdo vyrušil od práce...

Rika Hearst

Rika čekala, až jí sestra Joy spojí s profesorkou. Chvíli to vyzvánělo a pak se objevila....no...profesorka to nebyla a vypadalo to jako tužka s knírkem. WTF. "Vy nejste profesorka..." pronesla Rika to, co bylo zřejmé a prohlížela si toho chlapíka.

Vance Rayn

No... tak je čekalo další překvapení. Místo profesorky tam na ně koukala jakási divná věc s knírem.. jako když děláte bosse do Banjo-Kazooie, prostě vezmete náhodnou věc a plácnete na to dvojici googly-eyes. Prostě..divná věc. Rika do konverzace přidala dost důležitý fakt svojí větou, to se jí muselo nechat, ale zapomněla se zeptat na tu nejdůležitější, skoro až existencionální, otázku!
"Co sakra jste?" zeptal se Vance překvapeně a podrbal se na zátylku hlavy. Wtf?

Eileen "Lena" Rivets

"Jo no jen jsem... se koukala," odbyla Jimmyho zbrkle, aby to nemusela nějak hluboce a složitě vysvětlovat. Nebo vůbec nějak, rozhodně to nebylo něco, s čím by se každým potřebovala chlubit. Ale možná, jen možná by přeci jen všichni měli vědět, že těm růžovým potvůrkám se nedá věřit!
Volání byl dobrý Lenin typ, sestra Joy skupince skutečně někoho vytočila. Leně se rozlil úsměv na tváři už jen při pohledu na obrazovku, nemluvě o reakcích jejích společníků. "Jsi si jistá? Třeba je ten knírek nalepovací," odvětila na faktickou poznámku Riky, nestarajíce se o to, že ji pan Tužka asi mohl slyšet. Ona si zřejmě myslela, že ne, dokud se neotočila zpět směrem k obrazovce.
"Dobrej, pane asistente, pamatujete si mě? Měl byste. Tady tohle jsou trenéři, co dorazili dneska lodí. Vrátili jsme se na noc do města a důvod, proč voláme je... je..." otočila se nechápavě k ostatním, "proč vlastně voláme asistentovi profesorky?" Dobrá, možná se do toho neměla tak vehementně vrhat, když ještě stále pořádně nevěděla, o co tu šlo.

Jimmy Storm

Jimmy jen pokýval hlavou na slova Leny a pak se raději věnoval... co to bylo za retarda? Takový knírek by nepřál ani svému největšímu nepříteli, natož někomu, kdo měl jednat s lidmi. Naštěstí se zdálo, že ho Lena znala, takže se do řešení pustila ona. Jen... ne úplně kompletně. Super. "Nefunkčnost pokedexu," hlesl tiše. Sice by raději volal profesorce, na tu se aspoň dalo koukat, ale tak... co se dalo dělat.

Asistent Tužka se zamyslel. Jeho knírek se přitom podivně zavlnil, což k jeho velikosti nebylo snad ani možné. "Nefunkčnost pokédexu? Hmm... to je závažné! Prosím, připojte Pokédex na ten port co by měl být někde pod obrazovkou... " řekl a ukazoval někam mimo obrazovku. Samozřejmě vám nemohl ukázat, kde pod obrazovkou port je, ale to mu nezabránilo snažit se o to.
Alexei vytáhl pokedex a připojil ho do portu, do kterého šel připojit. Okamžitě tam naskočilo něco o komunikaci se vzdálenou plochou. Asistent vám zcela přestal věnovat pozornost a začal se hrabat ve svém PC. Otočil se k vám dokonce zády. Asi 3 minuty jste měli úžasný pohled na jeho záda, než se opět otočil na vás.
"Nenašel jsem tam žádnou chybu... jedinou abnormalitou je příchod nějaké zvláštní zprávy.... Qswoj elw... evl... uhm... něco takového... je to nějaká šifra, nebo tak něco... ale odesilatel je neznámý... je to ale označeno jako důležitá zpráva, takže nejspíš vyskočila na obrazovce bez varování... " řekl. Zřejmě z toho byl stejně zmatený, jako vy.

Rika Hearst

Ten tužkový chlápek na jejich dotazy ohledně jeho existence nebral vůbec v potaz. Ale zase se začal hned věnovat té věci s pokedexem. Rika ho poslouchala. Chtěla vědět, co se to dělo. Alexei se naštěstí chytil iniciativy a připojil svůj pokedex k počítači. "Šifra?" zopakovala Rika překvapeně a zaujatě zároveň. Měla ráda hádanky. "Ano. Vyskočilo to a nešlo nic jiného dělat. Pak se pokedex sám restartoval." vysvětlila Rika. Pak se zamyslela a zkusila na svém pokedxu tu zprávu najít, jestli tam pořád ta zpráva je.

Vance Rayn

Šifra, huh? Vanceovi to přišlo prostě jako spousta naprosto nepřečtitelného textu, nic ani trochu víc. Ale asi se hold a prostě musel mýlit.. to se někdy stávalo. I on vytáhl pokedex a koukal po tom, jestli zprávu najde. Jo. Našel. A pořád to vypadalo prostě stejně jako spousta divného textu. Asi se na to budou muset pořádně podívat někdy později. Teď byl ale Vance pořádně rozčarován. Proč byl Vance pořádně rozčarován?
Protože pořád neměl nejmenší ponětí o tom, co ta věc sakra je, a "asistent" mu rozhodně nestačilo.

Eileen "Lena" Rivets

Jo, jasně, ty pokedexi. Chansey musela Lenu vyvést pořádně z míry, když zapomněla i na tohle. Tužka už se v tom začal nějak hrabat a řešit, tak Lena radši stála opodál a dělala, že jí hrozně zajímají ty technologické žvásty. Prostě něco pokazili a místo přiznání chyby to svedou na nějakého anonyma se zašifrovanou zprávou.
"To je fajn, pane asistente. Když je to tedy důležitá zpráva, proč to nerozšifrujete a neřeknete nám, o co přesně jde?" navrhla Tužkovi, možná trochu moc příkře. Ale teď vážně, bylo to od nich vskutku nezodpovědné, nechávat nějaké neznámé odesílatele vyřazovat z provozu jedinou věc, díky níž se tu jeden může nějak orientovat.

Asistent se zamračil.
"Vypadám jako někdo, kdo se vyzná v šifrách? Já jsem odborník na Pokémony..." řekl hrdě. V jeho podání to sice vypadalo trochu legračně, protože furt vypadal jako tužka s okousanou gumou na konci.
"Já myslel, že vy mladí jste experti na šifry... dávaj o tom animované seriály a tak... každopádně s vašimi Pokédexi není nic v nepořádku, prostě vám přišla nějaká zašifrovaná zpráva... " řekl.
Ti kdo zprávu hledali tak jí našli, byla tam uložená...

Rika Hearst

Rika hledala v Pokedexu tu zprávu a hele, našla jí. Vytáhla si k tomu tužku a papír a začala to zkoušet rozluštit. Pana Tužku ignorovala, jak moc byla ponořená do luštění. Nejprve zkoušela proházet písmenka. Z toho vznikaly ale naprosté nesmysly. Tak to zkusila číst pozpátku...to byly ještě větší blbosti. Zamyslela se, co dál. Podrbala se tužkou za uchem.

Vance Rayn

No, on sám měl tak nějak naprosto minimální páru o tom, co by se tam asitak mohlo dít. Nevěděl moc, co by si s šiframi počal, a navíc se mu projednou nechtělo tahat pokedex ani z kapsy, když už ho vytáhla Rika, a tak ji tak nějak nenápadně nakukoval přes rameno. Ta vypadala, že se tím vyloženě bavila.. inu, detektivka. "Nějaký nápady?" zeptal se jí klidně, mezitímco sám na to koukal. Semtam zkusil v hlavě něco přehodit, ale nikdy z toho noc kloudného nebylo, tak ty nápady zabil.

Eileen "Lena" Rivets

"Jistě..." pronesla ne příliš věřícně, jak sledovala naparujícího se asistenta. "Ale Pokémoni jsou vlastně taky taková šifra, takže to k sobě nemůže mít daleko, ne? Co třeba takový ti... Unowni? Ti maj k šifře pomalu blíž, než to co nám přišlo v tý zprávě," poznamenala, zatímco jí neuniklo, jak se Rika a Vance snažili o rozluštění toho textu. Ale takováhle směť písmenek přece nemohla dávat smysl jakýmkoliv způsobem, spíš jí to připomínalo kód. "A nemůžete to prohnat nějakým programem nebo tak něco? Programům rozumíte, ne? Nebo kdokoliv, kdo tohle vynalezl," zvedla ruku s hodinkami, aby Tužka věděl, o čem mluví, "by tomu měl rozumnět. Vyluštit zprávy, co ten jejich vynález přijímá, by pro ně měla být rozcvička před prací. Povinná."

"Pokémoni? Po...pokémoni jsou jako šifry? Já... to... co..." nad okem mu naskočila žíla. "Jak to vůbec můžete říct? To je jako říct, že Pokémoni jsou jako uzená krkovička... nebo samonastavitelný dvoufázoví teplotník!" zhrozil se, když konečně popadl dech.
Nakonec ale pobral trochu klidu.
"Je mi líto, že vám s tímhle nemůžu pomoct, ale mám práci. Hodně štěstí." řekl, jeho obraz zablikal a zmizel

Riak Hearst

Rika se soustředila. Ani si nevšimla, že jí Vance kouká přes rameno, dokud nepromluvil. Trochu sebou škubla a ohlédla se po něm, než se vrátila k papíru. Zkusila ještě posunout písmenko dopředu. Nic...a pak. Začala na ten papír psát něco, co začínalo dávat smysl. Pravá slova. Vance je klidně mohl přečíst nahlas, jestli chtěl. Pokud ne, tak to pak přečetla sama. Stálo tam.
"První důkazy jeho existence na mě čekali na palubě SS Maledictus. Číslo 001 bylo vždycky mé šťastné číslo, ale ani v nejmenším jsem nečekal, že mě přivede k možná největšímu objevu mé kariéry! Nyní jsem přesvědčen, že jsem blízko!"

Vance Rayn

Jakmile Rika položila tužku, s Vance se s úsměvem dal do povídání, takže ona samotná to nestihla. Taky to musel být moment, kdy si všimla, že se jí díval přes rameno. "První důkazy jeho existence na mě čekali na palubě SS Maledictus. Číslo 001 bylo vždycky mé šťastné číslo, ale ani v nejmenším jsem nečekal, že mě přivede k možná největšímu objevu mé kariéry! Nyní jsem přesvědčen, že jsem blízko!" přečetl nahlas to, co si tam Rika napsala. Pokud na to nějak reagovala, tak na ní vyplázl jazyk jako lehkou provokaci..protože proč ne.
"Saakra, od kdy Dexter chodí na výzkumy.." zeptal se Vance, ale pochopitelně to myslel jako vtip. Všichni se vždycky tvářili tak vážně, musel odlehčovat přeci situaci!

Eileen "Lena" Rivets

Lena na asistenta chvilku civěla jak na magora. Ne, počkat, takhle na něj koukala pořád. "A... nejsou?" hlesla nejistě, i když v duchu dobře věděla, že tímhle Tužku jen ještě víc rozhodí. Když už nebyl užitečný, alespoň s ním mohla být sranda. Když tedy zhasla obrazovka, začala se Lena smát. "Podivín."
Otočila se ke zbytku skupiny, aby jim oznámila minimální výsledek z rozhovoru s asistentem zrovna v momentě, kdy Rika začala něco čmárat na papír. A Vance četl. A Lena poslouchala.
"Nechodí, je to stroj," poznamenala suše na Vancovu poznámku, "tohle je očividně zpráva od nějakého šíleného vědce." Tvářila se smrtelně vážně ještě pár vteřin, než se podívala na Vance a lehce se usmála. Bylo jasné, že jeho vtip zkazila schválně. Takhle se bavila zase ona.
"Super, takže teď, když jsme zjistili, že je nám ta zpráva úplně k ničemu, co takhle si jít odpočinout, ať se zítra dostaneme alespoň do dalšího města?"

Jimmy Storm

Aha, takže šifra! Výborně, ale teď byl moc ospalý a už to měl moc vyspoilerovaný od PP, aby to luštil. Přičemž ta šifra byla jasná, ale prostě PP. No, pak to Vance přečetl nahlas. Jo, to byla teda zpráva. "Dex nám cituje deníček, to je hezké. Třeba nám odhalí něco pokračování, teď jdem spát!" pronesl Jimmy s dlouhým zívnutím. Kdo by řešil záhady, když měl za sebou dlouhý den, žejo? I Torchic by souhlasil, kdyby nebyl momentálně v pokeballu.

Alexei Rees

Alexei který zmizel někam už před chvíli (ale nikdo si toho nevšiml) se zrovna vracel.
"Sestra Joy říkala, že máme připravený pokoj v patře... se sprchou... " řekl ostatním.
"Takže si asi můžem odpočinout... a zítra nás čekají další dobrodružství! A nebo třeba bude pršet... a zmoknem... a pak budem týden nemocní... ale to právě zjistíme... o tom je dobrodružství ne?" řekl a vydal se směrem do pokoje... chtěl se vyspat...

Rika Hearst

No...Rika si Vance za sebou všimla už před tím, jak jsem již jednou psala, takže jí ani nepřekvapilo, když přečetl, co rozluštila. 
"Zajímalo by mě, o čí existenci tam mluví. Co je to číslo 001 a taky, kde je ta SS Maledictus." říkala si pro sebe Rika. Tohle vypadalo na velkou záhadu. A Rika byla velmi zvědavá. Mezitím se vrátil Alexei. Rika si ani nevšimla, že byl pryč. Super. Nemuseli spát venku. A dokonce tu měli i sprchu. Rika sena chvíli zamyslela. "Měla bych ještě zavolat domů, aby mamka nešílela strachy..." rozhodla se nakonec, vstala ze země a vydala se znovu k tomu videotelefonu. Začala tam vytáčet číslo Olivínského stadionu.