Pokémonové středisko

Pokémonové středisko Tmavozeleného města je větší než normální střediska, ale jinak se vlastně moc neliší od ostatních. Snad až na to, že tu pracují dokonce 2 sestry Joy, zvláště kvůli tomu, jak je středisko velké.

--> Město

Nax tedy vstoupil do oné budovy, ve které zahlédl sestru Joy a stále zrychleným krokem k ní přešel. Přesto se koukal okolo, protože to tu bylo větší než v prvním městě u přístavu, takže také zajímavější, ale kochání si nechá na potom. Došel k tomu pultu a tichým hlasem řekl: "Dobrý den, mohli by jste se kouknout tady na toho... méďu... a na mého Torchica? Jestli nejsou nějak zranění či tak." Připadal si sice jako menší hlupák, že nevěděl ani název toho pokémona, kterou celou cestu nesl, avšak co měl dělat? Vytáhnout pokédex a při běhu zjišťovat, co je zač jen kvůli tomu, aby věděl název a základní info? Ne... na to bude mít dostatek času potom, v případě, že by se chtěl ten "méďa" stát jeho pokémonem, tam to bude očividně důležitější než při tom běhu. Navíc... měl při něm stále jak si, tak si plné ruce...

Sestra Joy se usmála přijala oba pokémony do své péče. "Dejte mi chviličku a podívám se na ně, zatím se posaďte" řekla a odešla s pokéballem a medvídkem. V pokémonovém centru bylo několik lidí, ale vesměs se jen registrovali do turnaje v chytání brouků, který se tu měl konat. Ty ses posadil na lavičku a čekal. Sestra Joy se vrátila za chvíli. "Torchic je v pořádku, potřebuje se jen v klidu vyspat. Ten Teddiursa je na tom trochu hůř, dostal od nějakého jedového pokémona, že? Typovala bych weedle, nebo beedrila. Ale není váš, viďte? " řekla sestra Joy

Nax tedy předal Torchica a toho méďu, avšak docela ho naštvalo, jak ho dala sestra Joy, do pokébalu, neměl to prostě rád. Sedl si tedy na tu lavičku, kde tedy nějakou dobu čekal, jak bylo vidět, našlo se i zde několik lidí, kteří se zajímali o nějaký turnaj v chytání... Brouků? Nax při tom zavrtěl hlavou a čekal. Když se sestra Joy vrátila vstal, poslouchal a odpověděl: "Mno, to jsem rád že je v pořádku. Dostal od Beedrila když tak... ohledně toho Teddiursa, ten není nikoho, takže ani můj, avšak plánuji si ho ochočit, avšak usoudil jsem, že je důležitě jeho a Torchicovo zdraví."

No, to je dobrý přístup... ale není třeba se obávat, bude naprosto v pořádku, dostal nějaké léky a měl by si trochu odpočinout, ale jinak mu nic není. řekla sestra Joy a usmála se. Byla ráda, že trenéři mají starost i o pokémony a ne jen na bojování a odznaky. Až se probudí, myslím, že byste si ho mohl vzít, ale dejte tomu ještě nějaký čas dodala sestra Joy

"Mno dobrá tedy a mohu již jít za nimi, jestli jsou tedy nějak u sebe, či ne?" Zeptal se spíše ze starosti o Torchica a také ze slušnosti. Při tom začal přemýšlet, jestli vůbec se nechá ten Teddiursa nechá od něj ochočit, či ne. V každém případě by se o to rád pokusil, protože jak viděl, již dost trenérů má minimálně 2 pokémony a on by zrovna ten, co měl jen jednoho, což možná bylo způsobeno tím, že přišel pozdě z lodi, ale až tak hodně ho to netrápilo, spíše nyní měl starosti o Torchica, než toho Teddiursa, u kterého nebylo jisté, jestli vůbec bude v budoucnu jeho pokémon.

Sestra Joy přemýšlela ale pak přikývla. Nebyl důvod zdržovat trenéra od jeho pokémonů. "Torchica si klidně můžete vzít, nic mu není, ale tedioursu zatím nebuďte, potřebuje se vyspat..." řekla sestra Joy a zavedla tě do místnosti, kde měli oba pokémoni odpočívat. Situace ale byla trochu jiná. Na zemi ležel Torchic. Na něm stál Tedioursa a tahal ho za nohu, oba dva se zřejmě pěkně poprali, protože bylo viděť, že oba jsou lehce poškrábaní...

Nax poděkoval a následoval sestru Joy. Ale to se nestačil divit, že ten Teddiursa poklidně neleží, ale naváží se do jeho Torchica, né-li že se poprali. Nax se zamračil a jen chladně řekl: "Nechte toho vy dva." A to již šel mezi ty dva. Měl sto chutí odkopnout toho Teddiursa někam pryč z okna, aby se pěkně proletěl a litoval jejich ochoty, avšak naštěstí ho to přešlo. Došel tedy k těm dvěma a snažil se je vlastnoručně oddělit, aby toho laskavě nechali. Nevypadal sám o sobě nijak potěšen a bylo vidět, že tímto aktem co ti dva tady provádějí nemá vůbec radost, tuplem, když si toho Teddiursa chtěl ochočit a vzít za svého 2. pokémona.

Oba dva se od sebe dali oddělit velice snadno. Torchic přiběhl blíž a tedioursa za ním. Ani jeden se už nechoval moc agresivně. Možná jen trochu trénovali. "No, zdá se, že tedioursa je v pořádku, asi má daleko tušší kořínek, než jsem myslela..." řekla trochu udiveně.

Nax se na ty dva podíval dosti překvapeně, když šli tak jednoduše oddělit. Ještě více ho překvapilo, že oba dva přiběhli za ním a stály vedle sebe bez toho, aby se do sebe pustili. Že by trénovali, mno aspoň že tak. Pomyslel si a zvedl si Torchica na rameno, aby se tam typicky usadil. Podíval se pak na Teddiursu a poklekl si, aby k němu byl blíže a dodal: "Jestli by jsi chtěl jít s námi, tak můžeš, je to jen na tobě, jestli se k nám připojíš." Vytáhl pokéball a dal ho volně do ruky, nechal mu možnost volby, zatím. Torchic jen natočil hlavu a řekl: "Torchi!" což mělo znamenat asi něco jako: ""Jen do toho." A takže Nax takto čekal, jak se Teddiursa rozhodne.

Tedioursa se podíval na pokéball a pak na Torchica a pak na tebe. Pak se mu zablesklo v očích. Podíval se na Torchica a vyplázl na něj jazyk. Hned na to praštil pěstičkou do pokéballu a ten ho pohltil. Torchica to trochu vyvedlo z rovnováhy... sestra Joy se zatvářila trochu zmateně, ale pak jen pokrčila rameny

Nax byl docela sám o sobě překvapen, že se ten Tediursa byl ten typ pokémona, který očividně ostatní rád provokoval, či něco podobného, když takto vyplázl jazyk na Torchica. Ten ale málem spadl, protože to asi také nečekal, takže ho Nax podepřel druhou rukou a usmál se na něj. K tomu se Nax zvedl a dodal k Torchicovi: "Tak máme dalšího člena do týmu, no není to super?" Ten na to zareagoval jen krátkým kývnutím, otázka jen je, jestli byl rád či ne. Nax se s Torchicem otočil na sestru Joy, zandal si pokémal s Teddiursou a k ní pronesl: "Mno, děkuji vám za vaší pomoc." Kývl na ní a prošel okolo ní, otázka jen byla, jestli ti ho dva, Haruzen a Aurel najdou... přesněji... jestli najdou pokémoní středisko.
Po chvilce stání v něm si sedl a čekal na ně, jestli přijdou či ne. Měl bych si asi potom zjistit, co vůbec ten Teddiursa umí, pomocí pokédexu... ale na to je ještě čas, jistě na to brzy přijde. Pomyslel si a opřel se nějak více pohodlně, aby si to čekání zpříjemnil.

Aurel

>>> Město

Její pohyby byly tiché, jako by snad byla duch. To, že vešla do střediska by nikdo nezjistil, kdyby neměl vyjma sluchu i zrak. Obezřetně se rozhlížela, aby si to tu okamžitě zmapovala. Na moment zůstala postávat kousek za dveřmi, přeci kdyby stála těsně u nich, riskovala by, že jimi bude uhozena, vejde-li dovnitř ještě někdo další. Středisko bychom měli, pomyslela si a pohledem už pátrala po jisté osobě. Ne, Nax to nebyl, i když toho si koutkem oka též všimla, nevěnovala mu přespříliš pozornosti. ,,Sestro Joy?" vyhrkla a pomalými krůčky se přemístila k pultu. ,,Já... dobrý den," řekla trochu nejistě a vytáhla své dva pokebaly s pokemony. ,,Prosím, mohla by jste... by jste se podívat na mého Oddishe a Chik-Chikoritu?" vykoktala, byla v této situaci velice nesvá.

Sestra Joy se usmála. "Vida, Oddishe mi ještě nikdo nepřinesl, hned se na ně podívám." řekl Joy a vzala si Pokébally. "Zatím se posaďte, budu hned zpátky..." řekla a odešla. V pokécentru moc lidí nebylo, kromě fronty lidí, co se chtěli registrovat na turnaj v chytání brouků. Všimla sis ale Naxe, který zrovna vyšel odněkud z útrob centra...

Nax jednoduše dále seděl tam kde byl, jak viděl Aurel tak na ní udělal jakési gesto pravou rukou, asi aby na sebe upozornil. Bylo mu asi tak trošku jedno, jestli za ním dojde či ne, když nedojde, sám Nax odejde, protože to bude chápat jako jakýsi nezájem o sebe sama. Nax se porozhlédl po celém to větším centru, aby vůbec věděl a viděl kdo tady vůbec je.

V pokémonovém centru bylo poměrně dost trenérů. Ale jen někteří šli dát své pokémony prohlédnout. Ostatní se byli zapsat do turnaje v chytání broučích pokémonů, který se měl konat ve skleníku nedaleko. Zřejmě nic pro tebe, ale zajímalo to hodně lidí, protože ne všichni sdíleli nelásku k broučím pokémonům

Haruzen Shizaki

Vešel jsem málo vteřinek po Aurel také do pokestřediska a hned jsem šel k pultu. Dobrý den, mohla by jste se podívat na mého Nidorana a Charmandra, děkuju. Po tom co jsem předal sestře Joy pokémony, jsem začal pátrat po Aurel kterou jsem zanedlouho zahlédl, a proto jsem jí znovu chytil za rameno, ale tentokrát jsem čekal ránu. Tak tady jsi heleť nechtěla by jsi se také zaregistrovat na chytání brouků, mohla by to být zábava. Pronesl jsem s úsměvem na tváři.

Aurel

Trochu se zarazila, když jí bylo oznámeno, že Oddish tu ještě nebyl. Ale dlouho se nad tím nepozastavovala. Ohlédla se po frontě lidí a nakonec zahlédla i Naxe sedícího opodál. Nebylo pro ní těžké, vybrat si, kam zamířit.
,,Proč je tu tolik trenérů?" zeptala se Naxe, když k němu šla. Náhle jí proběhl mráz po zádech, když jí někdo chňapl za rameno. Zase. Prudce se otočila. ,,Haru!..." nadechla se, aby mu vysvětlila, že to není známka dobré mravy, takhle se za někým plížit a lekat ho. Jenomže byla zastavena a překvapená tím, že jí právě bylo tak nějak odpovězeno na její otázku, jenž položila Naxovi. ,,Zaregistrovat na chytání brouků?" zopakovala tázavě, ohlížejíc se po lidech seřazených v řadě.

Nax zvedl pohled od té země směrem na Aurel, která si ho nakonec tedy sedícího Naxe všimla, což bylo na jednu stranu fajn, na druhou zase ne. Když se ho zeptala tedy na to, proč je tady tolik trenérů, tak již chtěl odpovědět, ale přesto ho předhonil Haruzen. Nax jen rozmrzele zamručel a pohladil mezitím, co se Haruzen vyjadřoval pohladil Torchica na hlavě, který se mu za to otřel o tvář. Nax se jednoduše pousmál a koukal na ty dva.
Po tom, co se Aurel zeptala spíše řečnicky, tak přesto odpověděl: "Ano, nyní se tady v tomto městě koná soutěž na chytání broučích pokémonů a jak to tak vypadá, brzy bude zápis u konce." Na což si odfrkl, protože tato "soutěž", jestli se to tak dá nazvat ho absolutně nezajímala, přeci jen nesdílel nadšení všech těch, co se tam zapisovali. Tsscc... brouci... Pomyslel si a zavrtěl hlavou, jako kdyby chtěl říci ne.

Sestra Joy se ráda podívala na jekékoliv pokémony, byla to její práce a ona se zřejmě opravdu ráda setkávala stáel s novými pokémony. Žádný z pokémonů nebyl příliš zraněn, takže je mohla celkem rychel vrátit zpět s doporučení, aby jim byl dopřáván dlouhý odpočinek, neboť boje mohou pokémony pěkně zmoct...
A opravdu, řada se celkem rychle zkracovala, neboť brzy měl vypršet čas daný pro zápis...

Aurel

Zmateně zamrkala na Naxe a dál pozorovala, jak rychle se fronta zmenšuje. Ale stále si živě dokázala vybavit její velikost, když sem vpadla. ,,To je ale hodně lidí," vyslovila svou myšlenku nevědomky nahlas. Neměla nic vážného proti broučím pokemonům, ale představa, že by se musela motat někde v tom chumlu lidí, aby něco při té soutěži chytila, se jí ani za mák nezamlouvala.
Převzala si své pokemony od sestry Joy a kývla jí na srozumněnou. Po té se dlouze zadívala na své dva dosavadní spolucestovatele. ,,Vy... víte kde by tady na ostrově... tedy v jakém městě... kde by měl být první stadion?" vykoktala jen tak tak. Opravdu nebyla v tomhle moc informovaná a kdyby ano, nevzpomene si. Na tyhle věci holt hlavu neměla a to jí z části dost děsilo. Co by si počala, kdyby měla cestovat sama? Určitě by se při svém umu nějakým zázrakem vytratila i z ostrova...

Nax se taktéž zadíval na dotyčnou frontu lidí a jen nevěřícně zavrtěl hlavou, jak tolik lidí mohlo mít ty takový zájem o to, hledat nějakého broučího pokémona mezi dalšími broučími pokémony. V každém případě se otočil na dotyčnou Aurel a dodal: "Mno, tak to fakt netuším, přeci jen o tom vím asi tak stejně jako ty a nic víc... možná bude někde poblíž, když jsme ve městě, nevypadá až tak malé." Pousmál se na ní a otočil se na Torchica, který ho spíše z vtipu lehce ťukl zobáčkem do nosu, Nax mu to opětoval a čekal, jestli třeba někdo něco z okolí řekne, či samotný Haruzen/Aurel něco napadne, nebo třeba si vzpomenou.

Haruzen Shizaki

Ohledně chytání brouků to vypadal že se radši neúčasníme. Po nějaké chvíli přišla sestra Joy a dala nám pokémony, byl jsem velice rád že je mám zas u sebe. No podle mého by měli být v každém městě, a nebo ve větších městech ne ? A todle se zdá být jako velké město. Když mí kolegové mluvili o stadionů došla mi jedna věc. Mám jen dva pokémony, že by jsem snimi byl sehraný to se nedá říct vůbec a mám snimi jít proti trenérovi stadionu. Rád bych se zeptal, jestli tu je stadion, jste si jistí že by jste v tuto chvíli byli schopni porazit toho trenéra ?

Sestra Joy zřejmě zaslechla váš rozhovor. "Nechci aby to znělo, že odposlouchávám, ale první stadion, je hned tady ve městě. Ale víc Vám toho říct nemůžu, zeptejte se na stadionu, dozvíte se víc. Pokud byste ho nemohli najít, tak to máte na mapě. A pokud chcete zapsat do soutěže v chytání brouků, máte poslední příležitost..." řekla a usmála se.

Aurel

Tak se zdálo, že na tom vlastně byla jen o špetinku hůř, než její společníci. Nikdo jí se stoprocentní jistotou neřekl, zda tu ten stadion tedy je, nebo ne, ale naštěstí je odposlouchávala sestra Joy a vše, nebo vlastně jen to základní jim řekla. Aurel jí pozorně sledovala a po skončení její řeči jí jak se patří poděkovala, i když stále trochu zamyšleně.
Obrátila se na Harua, který přišel s velice zajímavou otázkou. V hlavě si vybavila svou nebojácnou Chikoritu a Oddishe plného překvapení. Ale ani s takovým týmem by nebyla schopná nejspíše porazit kvalifikovaného trenéra. ,,Ne... nemyslím si. Tedy, Chika a Oddi jsou silní, jsou úžasní, ale... ale nestačili by," vykoktala během svého hloubání. Možná si ani neuvědomovala, že to bylo nahlas. Pak jí ale na mysl vytanul nápad. ,,Co... co takhle jít dál? I když tu stadion je, tak bychom... mohli bychom po cestě ještě nasbírat nějaké zkušenosti a... a pak se sem vrátit," navrhla nejistě, s očekáváním těkajíc z Haruzena na Naxe a zpět. Možná oni by to chtěli zkusit...